Popis lymské boreliózy
Lymská borrelióza je onemocnění postihující více systémů (polysystémové onemocnění), především kůži, nervovou soustavu, klouby a srdce.
Původcem onemocnění je bakterie Borrelia burgdorferi. Je to spirálovitě stočená pohyblivá bakterie patřící do skupiny spirochet (spolu s původcem onemocnění Syfilis). Borrelie se v přírodě vyskytují u malých savců a lesní zvěře. Přenášečem na člověka je klíště obecné (Ixodes ricinus). K nákaze dojde buď přisátím infikovaného klíštěte, nebo vškrabáním jeho výkalů či kousků rozdrceného těla.
V ČR je nakažených přibližně 5–10 % klíšťat, na některých místech až 30 %. Při přisátí infikovaného klíštěte dojde k nákaze u 30 % lidí, z toho se asi u 5–10 % z nich rozvinou příznaky.
Onemocnění je poměrně zdlouhavé, může trvat několik týdnů až několik let. Každoročně se objeví několik tisíc onemocnění.
Rizikové faktory lymské boreliózy
K rizikovým faktorům patří pobyt v přírodě (v zalesněných travnatých terénech) v letních měsících, hlavně v klíšťaty promořených oblastech.
Dále sem můžeme zahrnout nedodržení obecně platných zásad ochrany před klíšťaty v přírodě, tj. nepoužití vhodného ochranného oděvu – dlouhé kalhoty, plné vysoké boty a nepoužití repelentu.
Po návratu z přírody nepovšimnutí si klíštěte a jeho pozdní nebo nešetrné odstranění.
Prevence lymské boreliózy
Co se týká prevence, je docela nespecifická. Nejúčinnější by bylo očkování, jaké je třeba u klíšťovky (středoevropská klíšťová meningoencefalitida), což je onemocnění přenášené též klíštětem. Tato možnost ale bohužel v současnosti pro boreliózu u nás ještě neexistuje (v USA je na trhu vakcína, ale ta je specifická pro tamní druh bakterie, na naši stoprocentně nezabírá).
Proto je třeba zvýšit opatrnost při pobytu v přírodě. Klíšťata většinou pobývají v zarostlých loukách na stéblech vysoké trávy. Proto je dobré se takovému terénu raději vyhnout.
Před návštěvou lesa používat repelenty a nosit vhodné, lépe světlé (klíšťata jsou na něm lépe vidět) oblečení zahrnující klobouk, dlouhé rukávy, rukavice, dlouhé nohavice, vyšší boty.
Po návratu domů je důležité ihned pořádně tězkontrolovat celélo. Čím déle je klíště přisáté, tím více se zvyšuje riziko infikování. Protože klíšťata nesnáší sucho, je dobré dát oblečení, v kterém jste v lese byli do sušičky.
V případě nalezení klíštěte je potřebné ho okamžitě odstranit. Odstraňujte ho pinzetou, vyhýbejte se doteku holýma rukama. Místo s přisátým klíštětem desinfikujte Jodisolem. Po zaschnutí desinfekce uchopte klíště pinzetou co nejblíže k pokožce, abyste ho chytli blíž k hlavičce a jemným kývavým a pomalým pohybem se ho snažte vytáhnout tak, aby se hlavička neutrhla. Poté ranku opět vydesinfikujte. Pokud hlavička zůstane v pokožce, nalijte na ni ještě kousek desinfekce. Měla by uschnout a sama odpadnout, není potřeba panikařit. Nanejvýš se místo může zanítit a hlavička pak vyhnisá. Borrelie sídlí v trávicím traktu (břiše) klíštěte. Poté, co jste ho již odstranili, z hlavičky už nehrozí větší riziko nákazy.
Příznaky a projevy lymské boreliózy
Příznaky mohou být vyjádřeny různě. Přibližně u 5–10 % lidí nakažených infikovaným klíštětem se projevy ani neukážou nebo jsou tak mírné, že se jim nepřikládá větší důraz. Nemoc se dělí do tří stádií. Ne každý pacient ale prodělá všechna stadia, je to velice individuální.
První stadium je charakterizováno vznikem tzv. erythema chronicum migrans. Po inkubační době (doba od infikování klíštětem do objevení se prvního příznaku), která může trvat od 14 do 23 dnů, se objeví červený okrouhlý flíček v místě, kde bylo přisáté klíště.
Může dosahovat i víc než 5 cm v průměru, v centru je vybledlý, může šupinatět. Je nebolestivý. Během týdnů zmizí a pak se může (i ve větším počtu) do několika dnů znovu objevit, ale už na jiném místě a většinou menší.
Tyto změny mohou do týdne zmizet, nebo mohou přetrvávat několik měsíců, vzácně rok. Současně s objevením se prvního fleku mohou být přítomny i jiné příznaky připomínající chřipku, nejčastěji zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, bolesti svalů a zad, nevolnost a zduření lymfatických uzlin.
Někteří pacienti v dalších stadiích vznik erythema migrans ani neuvádejí.
Druhé stadium se projevuje neurologickým a srdečním postižením. V ČR je velice častá postižení centrálního nervového systému – neuroborrelioza.
Vyskytuje se při něm hlavně u dětí nehnisavý zánět mozkových blan (serózní meningitida) projevující se bolestí hlavy, zvracením, světloplachostí, nervozitou, brněním v rukou, nohou a tzv. objektivními meningeálními příznaky- např. nemožnost předklonit hlavu a dotknout se bradou hrudě, zánět nervových kořenů (meningoradikulitida)- parézy hlavových nervů, rozličné poruchy hybnosti končetin, hlavně periférií končetin a také změny citlivosti.
Případná paréza (obrna) lícního nervu se projevuje poklesem ústního koutku a spodního víčka na jedné straně tváře.
Všeobecně může být přítomna intenzivní bolest v zádech, mezi lopatkami, změny kožní citlivosti, pocity mravenčení v končetině nebo pálení a záškuby svalů.
V druhém stadiu bývá někdy postiženo i srdce. Může dojít k poruchám rytmu srdeční činnosti, které se projevují pocity bušení srdce.
Kromě neurologických a kardiologických projevů se pozorují ještě i další kožní projevy. Například zarudlé zduření na ušním lalůčku, prsní bradavce či na šourku (borreliový lymfocytom).
Po dlouhé době (měsících až letech) ještě může onemocnění přejít do tzv. třetího stadia, jehož projevy nejsou dány jenom přítomnosti bakterií, ale též se na nich podílejí imunitní mechanizmy obrany proti borreliím, které vedou k přemrštěným až nevhodným imunitním reakcím (imunopatologie).
Vznikají změny na různých orgánech. Nejčastěji na kůži a kloubech. Tzv. Acrodermatitis atrophicans je kožním projevem u chronické borreliozy hlavně u žen. Může vzniknout i po 10 letech od nakažení. Postihuje zejména plosky nohou a dlaně rukou, někdy i obličej. Postižené okrsky kůže jsou velice tenké, mající charakter cigaretového papírku s prosvítajícími cévami.
Co se kloubů týká, postiženy bývají hlavně velké klouby (koleno, rameno, loket). Projevují se bolestmi a otoky kloubů.
Léčba lymské boreliózy
Protože jde o bakteriální onemocnění, lékem volby jsou antibiotika (doxycyklin, amoxycilin,erytromycin, ceftriaxon). S léčbou by se mělo začít co nejdřív, aby se zabránilo postupu onemocnění do dalších stadií. Z počátku léčba probíhá doma, kde berete antibiotika přibližně tři týdny ve formě tablet.
V případě, že to nezabere, nebo přijde pacient, který první stadium nepozoroval a má už vyvinutou např. neuroborreliozu, je potřebné podávat antibiotika ve větších dávkách ve formě infuzí, a to už musí být dotyčný hospitalizován po dobu dvou týdnů až jednoho měsíce. Kromě antibiotik se podávají i léky pomáhající ulevit od příznaků. Jsou předepsány léky proti bolesti, proti zánětu, otokům.
To, zdali dojde k úplnému vyléčení, se nedá říci dopředu. Je to silně individuální, někdo se může vyléčit úplně, u někoho se mohou projevit následky i po několika letech po infekci. Většinou formou kloubních nebo kožních potíží. A i když už člověk jednou boreliózu prodělal, neznamená to, že se nemůže nakazit opět.
Jak si mohu pomoci sám
Základ vyléčení představuje odstranění bakterií z těla. To zabezpečují antibiotika.
Na celkovou podporu organizmu během léčení nebo na případnou pomocnou léčbu následků existuje několik domácích rad. Kromě zdravé životosprávy zahrnující změnu stravovacích návyků a dopřávání si pravidelného sportovního vyžití se doporučuje konzumovat dostatek česneku, vitaminy B-komplexu, zelené čaje, včelí pyl. Pomáhají regenerovat poškozené tkáně a podporují imunitní systém.
Komplikace lymské boreliózy
V případě, že nemoc nebyla léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu.
Dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Další názvy: borelióza, lymeská borrelióza, lymeská nemoc, lymská nemoc, neuroborrelióza